Psoriáza často doprovází další onemocnění, jako je obezita, cukrovka II. typu, vysoký krevní tlak nebo zvýšený cholesterol. Při těžších formách mají nadváhu nebo obezitu přibližně tři čtvrtiny pacientů, což průběh nemoci zhoršuje, snižuje účinnost léčby a zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. „Pro úspěšnou léčbu je klíčová redukce hmotnosti. Zejména břišní tuk vysílá do těla zánětlivé signály, proto sledujeme spíše obvod pasu než samotnou hmotnost. Pro zlepšení stačí pacientům často snížit váhu o pět procent,“ vysvětluje prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), a dodává: „Kombinací fyzické aktivity, nízkoenergetické stravy a podle potřeby i léků na obezitu lze výrazně zlepšit celkový zdravotní stav. Diabetici dnes mají k dispozici moderní léky, které podle studií snižují aktivitu psoriázy až o 30 procent, což je velmi významný efekt.“
Podle odborníků mají pacienti s psoriázou ve srovnání se zdravou populací až o dvě třetiny vyšší pravděpodobnost výskytu metabolického syndromu. Tedy kombinace obezity, vysokého krevního tlaku, zvýšené hladiny cukru a poruch metabolismu tuků. Zároveň se u nich vysoký krevní tlak objevuje více než třikrát častěji než u zbytku populace. Data potvrzují, že psoriáza a obezita nejsou oddělené problémy, ale dvě strany téže zánětlivé poruchy organismu.
Nemoc často začíná v genech
Psoriáza je zánětlivé onemocnění, při kterém se zrychluje obnova kožních buněk, což vede ke vzniku zarudlých, zašupených, svědivých a bolestivých ložisek. Nejčastěji se objevuje na loktech, kolenou nebo vlasaté části hlavy. Onemocnění se může objevit v dospívání i v dospělosti a podle odborníků těžší formy postihují častěji muže než ženy. „Rozlišujeme několik typů psoriázy, od akutní exantematické až po chronickou formu. Nejčastějším typem je chronická ložisková psoriáza, která se objevuje na mechanicky namáhaných místech, jako jsou lokty nebo kolena. Psoriáza má dědičný základ. Zhruba třetina pacientů uvádí, že onemocněním trpí i někdo z jejich rodiny. Mezi hlavní spouštěcí faktory patří stres, poranění kůže, užívání některých léků nebo nezdravý životní styl,“ vysvětluje doc. MUDr. Karel Ettler, CSc., místopředseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.
Dvacet let registru BIOREP
Lékařům významně pomáhá národní registr BIOREP, který sleduje pacienty s dermatologickými onemocněními léčenými cílenou terapií. Vznikl v Česku již v roce 2005 jako jeden z prvních registrů biologické léčby na světě. Česko tak patří mezi průkopníky v oblasti sledování dlouhodobé účinnosti moderní terapie. „Byli jsme jedni z prvních na světě, kdo přesně před 20 lety podobný registr založil. BIOREP pomáhá zodpovídat klíčové otázky. Kolik pacientů je léčeno moderní terapií, jaké léky se používají a jak dlouho pacienti na léčbě zůstávají. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobou účinnost a bezpečnost biologické a další cílené léčby v běžné klinické praxi. Dlouhodobý sběr dat zároveň umožňuje hodnotit vliv životního stylu a přidružených onemocnění, například hmotnosti, kouření nebo konzumace alkoholu. O kloubních zánětech u psoriázy se ví už dlouho, ale na přítomnost dalších komorbidit, jako jsou například cévní změny s rizikem urychlení vzniku aterosklerózy a infarktu myokardu, jsme v našich pracích celosvětově jako jedni z prvních poukázali už před 35 lety a moderní metody, nová účinná léčba a epidemiologická data z registrů nám dávají zapravdu,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.
Otázky pro profesora MUDr. Petra Arenbergera, DrSc., MBA, FCMA, předsedu České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP
Uvádí se, že u těžších forem psoriázy mají nadváhu nebo obezitu přibližně tři čtvrtiny pacientů. Jaká je vaše zkušenost, setkáváte se s tím v ordinaci také?
Ano, je to skutečně tak, u pacientů s psoriázou, a nejen u těch se středně těžkou nebo těžkou formou, se setkáváme s nadváhou častěji než u běžné populace.
U pacientů s biologickou a další cílenou léčbou, kteří mají těžkou formu lupénky, počet 75 procent skutečně odpovídá. To máme zdokumentováno v našem dvacetiletém registru biologické léčby BIOREP.
Jak to je u mírnějších forem psoriázy, tam vazba na zvýšenou hmotnost pacienta pozorována není?
Primárně bychom ji biochemicky nebyli zatím schopni potvrdit přímo, ale jak jsem zmiňoval, i u pacientů s lehčí formou se s nadváhou setkáváme. Souvisí to s tím, že lupénka nemusí postihovat jenom kůži, ale postihuje i jiné orgány. Nemusí se tedy projevovat navenek, ale přítomný zánět ve vnitřních orgánech zvyšuje riziko metabolického syndromu, jehož příznakem je i obezita.
Domníváte se, že by psoriatikům se zlepšením stavu onemocnění mohly pomoci „hubnoucí injekce“?
Existují studie, které prokazují, že při léčení obezity nebo diabetu moderními prostředky (GLP agonisty) se zlepšují objektivní kritéria intenzity lupénky asi o třicet procent, i když ji samostatně neléčíme. To koresponduje s tím, že při intenzivních redukčních dietách, které pacienti drží z různých důvodů, také ubývá intenzita onemocnění lupénkou.
Jaká je v Česku dostupnost biologické léčby pro psoriatiky?
Ve srovnání s jinými zeměmi je velmi dobrá. Pokud je pacient indikován k moderní léčbě, prakticky bez výjimky ji dostane.
Jak si myslíte, že v budoucnosti bude s ohledem na vztah psoriázy a nadváhy a obezity vypadat léčba?
Stále předpokládám, že budeme lupénku léčit prostředky, které jsou pro ni určeny. To znamená mírné formy externy, při středně intenzivní formě přidáme například fototerapii a u těžkých forem budeme dál aplikovat klasickou nebo moderní systémovou léčbu určenou pro psoriázu.
Určitě se ale budeme více zamýšlet nad tím, jak řešit i další komorbidity spojené s lupénkou, kam kromě jiného patří i obezita.
Petra Hátlová
Foto: archiv Petra Arenbergera a Shutterstock
