Kdy sdělení informací není porušením mlčenlivosti
ZoZS vyjmenovává situace, kdy sdělení údajů není porušením mlčenlivosti. Patří sem zejména: (i) předání informací nezbytných pro zajištění návaznosti péče; (ii) sdělení na základě zproštění pacientem (v rozsahu zproštění); (iii) plnění oznamovacích povinností podle ZoZS nebo jiného zákona; a (iv) sdělení pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným předpisy trestního řízení. ZoZS výslovně uvádí i sdílení se sociálními službami v nezbytném rozsahu a možnost použít údaje k ochraně práv zdravotníka. Klíčové je vždy měřítko nezbytnosti a minimalizace rozsahu sdělovaných údajů.
Prolamování mlčenlivosti v trestním řízení
Samotný odkaz ZoZS na „právní předpisy upravující trestní řízení“ neznamená, že lze zdravotní dokumentaci volně vydat. Trestní řád v § 8 odst. 5 stanoví, že informace podléhající zákonné mlčenlivosti lze pro účely trestního řízení vyžadovat jen po předchozím souhlasu soudce (v přípravném řízení na návrh policie nebo státního zástupce; v řízení před soudem vyžaduje informace sám předseda senátu). Toto pravidlo je pojistkou proti „bezbřehému“ prolomení.
Proporcionalita a vymezení rozsahu
Ústavní soud ve věci II. ÚS 2499/14 zdůraznil, že souhlas soudce nesmí být paušální; žádost i rozhodnutí musí konkrétně odůvodnit účel, rozsah a nezbytnost požadovaných údajů ve vztahu ke konkrétnímu trestnému činu. V posuzovaném případě soud vytkl vyžádání „veškeré“ dokumentace z kliniky asistované reprodukce jako nepřiměřené zásahu do soukromí. Zdravotnická dokumentace je totiž součástí ústavně chráněného práva na soukromí a s jejím zásahem je třeba zacházet restriktivně.
Svědecká výpověď zdravotníka
Zdravotník nesmí být vyslýchán k informacím, jejichž sdělením by porušil zákonnou mlčenlivost, pokud nebyl řádně zproštěn (pacientem, anebo postupem dle § 8 odst. 5 trestního řádu). Zproštění může být vyznačeno již v předvolání, případně učiněno předsedou senátu při jednání; o zproštění a o rozsahu sdělení má být proveden záznam, aby byla prokazatelná zákonnost postupu a dodržení zásady minimalizace.
Jaké informace mají význam v trestním řízení
Informace o zdravotním stavu osoby mohou v trestním řízení plnit tři hlavní role:
- Posouzení (ne)příčetnosti či duševního stavu v době činu (podklad pro znalecké posudky).
- Přípustnost či průběh stíhání (překážky v podobě trvalé závažné choroby; přerušení stíhání).
- Důkazní prostředek – typicky zdravotnická dokumentace nebo odborné zprávy k povaze a rozsahu zranění.
Nejvyšší soud v usnesení 7 Tdo 1116/2012 potvrdil použitelnost záznamu hovoru poškozeného se zdravotnickou záchrannou službou jako důkazu; v daném případě převažoval veřejný zájem na objasnění závažného násilného trestného činu nad právem poškozeného na soukromí, ovšem za respektování zásady proporcionality.
Praktické nastavení pro poskytovatele
- Trvejte na písemné žádosti: kdo žádá, v jaké věci, jaký přesný rozsah údajů a na základě čeho (souhlas pacienta / rozhodnutí soudce). Záznam o vydání uveďte do dokumentace.
- Poskytujte jen nezbytné: vždy dle účelu řízení; vyhýbejte se plošnému vydávání „veškeré“ dokumentace. Nálezy ÚS kladou důraz na konkrétnost a přiměřenost.
- Svědecká výpověď: pokud zproštění chybí, u informací podléhajících mlčenlivosti výpověď odmítněte; u obecných, necitlivých skutečností (např. faktické okolnosti zásahu bez údajů o zdravotním stavu) lze vypovídat, ale vždy opatrně a v hranicích dotazu.
- Znalec: ověřte, že žádost o podklady vychází z pověření soudu v konkrétním řízení; i znalec je vázán mlčenlivostí, ale rozsah podkladů má být přiměřený účelu posudku.
Závěr
Mlčenlivost je podmínkou důvěry mezi lékařem a pacientem a zároveň právní povinností. Prolomení přichází v úvahu jen ve výjimečných, zákonem popsaných situacích a v trestním řízení po proceduře dle § 8 odst. 5 trestního řádu, s důrazem na přísnou proporcionalitu a minimalizaci zásahu do soukromí. Když si zdravotník není jistý, je legitimní trvat na předložení souhlasu pacienta či rozhodnutí soudce a pečlivě dokumentovat každý krok. Takový postup chrání pacienta, zdravotníka i kvalitu trestního řízení.
Mgr. Bc. Juraj Juhás, Ph.D.
Filip Mareš
Advokátní kancelář
Glatzová & Co., s.r.o.
Ilustrační foto: Shutterstock
