„Když se řekne angiologie, málokdo přesně ví, co všechno obor obnáší. Srozumitelnější pojem je cévní medicína. Staráme se totiž o všechny cévy v těle – žíly a tepny, kterými teče krev, a také částečně o lymfatický systém,“ vysvětluje předsedkyně České angiologické společnosti (ČAS) ČLS JEP doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Pomáháme pacientům s křečovými žílami, bolestivými otoky nohou, vředy na končetinách nebo například s ischemickou chorobou dolních končetin, při níž správně neproudí krev v tepnách nohou a může hrozit amputace končetiny. Léčíme chronické žilní nemoci i hluboké žilní trombózy. Ve spolupráci s dalšími specialisty zachraňujeme životy pacientů v akutních stavech, například při masivní trombóze a embolii, nebo jsme součástí týmu léčícího mozkové mrtvice,“ doplňuje doc. Karetová.
Nemocí oběhové soustavy, mezi které patří cévní choroby, v Česku přibývá. Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, od roku 2013 do roku 2023 se počet pacientů s nemocemi oběhové soustavy zvýšil o 21 procent. Z přibližně 2,23 milionu na téměř 2,7 milionu. Tato onemocnění jsou navíc v tuzemsku hlavní příčinou smrti.
Angiologů je však v Česku málo a v některých krajích zcela chybí. Kritická je situace v jižních Čechách, na západě a severu Čech nebo například na Znojemsku. V těchto regionech musí pacienti na kontrolu k cévnímu specialistovi dojíždět i 90 a více minut. „Angiologové nechybí jenom v okrajových částech Česka, ale i v řadě větších nemocnic. Právě tam přitom hrají stěžejní roli. Pokud záchranná služba přiveze na urgentní příjem pacienta, kterému jde o život a hrozí mu například amputace končetiny, musí situaci rychle vyhodnotit cévní specialista,“ vysvětluje místopředseda ČAS MUDr. Tomáš Hauer.
Zatímco před několika lety v Česku přibývalo v praxi každý rok přibližně 15 angiologů, v současné době jsou to pouze dva až tři ročně. Důvodem je dlouhé specializační vzdělávání. „Dříve stačila angiologům jedna atestace, stejně jako v jiných oborech interní medicíny. V roce 2018 se ale změnila legislativa a cévní specialisté od té doby musejí absolvovat kromě základní atestace z interny, diabetologie nebo kardiologie ještě další, nástavbovou atestaci. Jejich vzdělání a příprava je ve srovnání s jinými obory minimálně o rok a půl delší, což mladé lékaře od angiologie odrazuje,“ popisuje doc. Karetová.
Lékaři z České angiologické společnosti usilují o změnu zákona a návrat k jedné povinné atestaci. „Připravili jsme návrh nového vzdělávacího programu, o kterém jednáme s ministerstvem zdravotnictví a který je v souladu s cíli Národního kardiovaskulárního plánu. Podle něj by v Česku měli fungovat minimálně tři ambulantní cévní specialisté na 100 000 obyvatel,“ popisuje MUDr. Hauer. Jedním z cílů Národního kardiovaskulárního plánu je i posílení funkční sítě kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních center s nepřetržitým provozem, ve kterých pracují multidisciplinární týmy specialistů. Jejich součástí musí být kromě kardiologů nebo cévních chirurgů také angiologové. „Chceme jít tomuto plánu naproti, při stávajícím systému vzdělávání to ale není možné. Řada cévních specialistů je navíc v důchodovém věku, a problém s jejich dostupností bude brzy ještě větší. Návrat k jedné atestaci je jedinou cestou, jak přilákat k angiologii mladou generaci lékařů a zajistit v Česku péči o všechny pacienty s cévními nemocemi,“ uzavírá předsedkyně ČAS.
(htl)
Foto: Shutterstock
