Pořadatelem letošního ročníku sjezdu byla Oční klinika dětí a dospělých 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole a úlohy prezidenta se ujal její přednosta MUDr. Martin Hložánek, Ph.D., FEBO. Ten se kromě úvodního slova několikrát účastnil i jako řečník.
První den sjezdu
První den začal vyzvaným blokem přednášek týkajících se řešení nehojících se defektů rohovky. Lékaři z Oftalmologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady prezentovali metodu využívající rohovkovou lentikulu generovanou při refrakčních operacích. Tato metoda by mimo jiné řešila i nedostatek dárcovských rohovek, se kterým se celosvětově oční lékařství potýká. „Na základě výsledků naší studie jsme se rozhodli využít kryoprezervované lentikuly vytvořené femtosekundovým laserem jako alternativu k perforující keratoplastice. Tuto tkáň jsme implantovali pacientům s komplikovanými neinfekčními defekty rohovky různého původu, pacienty jsme následně dlouhodobě sledovali a naše závěry ukazují, že rohovková stromální lentikula se ukazuje jako velmi perspektivní tkáň umožňující úspěšnou léčbu nehojících se defektů rohovky,“ uvedl profesor MUDr. Pavel Studený, Ph.D.
Poté následovala přednáška o nepřímé neurotizaci rohovky a prezentace metody Holoclar, tedy využití autologního rohovkového epitelu expandovaného ex vivo a obsahujícího kmenové buňky vlastní rohovky pacienta. Blok byl zakončen přednáškou o algoritmickém zpracování charakteristik oka.
Rohovka byla tématem i odpoledního bloku, který přišel po slavnostním zahájení sjezdu. V tomto bloku se diskutovala problematika transplantace endotelu rohovky.
Hlavním bodem čtvrtečního odpoledne byl ovšem vyzvaný blok na téma retinálních dystrofií a možností genové terapie. Blok byl uspořádán pod záštitou asociace EVER (European Association for Vision and Eye Research). V úvodním sdělení MUDr. Marie Česká Burdová z Oční kliniky dětí a dospělých 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole představila současné rozdělení těchto onemocnění a jejich základní charakteristiky. Jedná se o vzácná oční onemocnění způsobená genovými mutacemi vedoucími k degradaci fotoreceptorů nebo retinálního pigmentového epitelu. Výsledkem je nystagmus, barvoslepost, šeroslepost nebo světloplachost, periferní či centrální porucha zraku, často už v dětském věku. Dědičnost je autozomálně recesivní, autozomálně dominantní nebo X-vázaná a vzácně i mitochondriální. „Získávání genetických diagnóz je důležité, neboť umožňuje stanovit nebo potvrdit klinickou diagnózu, ukončí nákladnou, časově náročnou a potenciálně invazivní diagnostickou odyseu a představuje prognostickou hodnotu,“ komentovala ve své řeči MUDr. Marie Česká Burdová. Pohled klinického genetika na uvedené téma prezentovala MUDr. Radka Kremlíková Pourová, Ph.D., z Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Následovala sdělení lékařů z Oční kliniky 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kteří představili Evropskou referenční síť pro vzácná onemocnění oka (ERN-EYE) a dále popsali své zkušenosti s genovou terapií určenou pro pacienty s dystrofiemi sítnice na podkladě mutací v genu RPE65. Prof. MUDr. Petra Lišková, Ph.D., prezentovala vize genové terapie do budoucnosti.
V průběhu prvního dne byly na programu i bloky cílené na problematiku onemocnění čočky a dětskou oftalmologii. V těchto sekcích se debatovalo například o transplantacích rohovky u dětí, dětské kataraktě, o problematice epibulbárních dermoidů a zazněla i celá řada velmi zajímavých kazuistik.
Druhý den sjezdu
Páteční program otevřel vyžádaný blok na téma paréz lícního nervu. Unikátní multioborový tým specialistů z Fakultní nemocnice v Motole prezentoval danou problematiku z pohledu oftalmologa, neurologa, neurochirurga, otorinolaryngologa a specialisty na rehabilitaci. Paralelně probíhal dopolední blok na téma Sítnice konzervativní. Pozornost byla věnována sekvenování bezbuněčné DNA sklivce jako metodě diagnostiky vitroretinálních lymfomů u pacientů, kde předchozí terapie kortikoidy způsobila rozpad nádorových buněk. Doc. MUDr. Oldřich Chrapek, Ph.D., z Oční kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno prezentoval pilotní data automatické retinální oxymetrie u pacientů s drúzami terče zrakového nervu. Bylo také prezentováno několik vzácných retinálních onemocnění formou kazuistik.
Dopolední program pokračoval vyzvaným blokem na téma Dětská oftalmologie. Po přehledové přednášce MUDr. Martina Hložánka na téma současných trendů dětské oftalmologie prezentovala MUDr. Anna Zobanová zavedení screeningu, a tedy včasného záchytu závažných očních vad u dětí do tří let v Česku. Následovala souhrnná přednáška doc. MUDr. Pavla Pochopa, Ph.D., na téma nitroočních nádorů u dětí a dospělých a blok uzavřela MUDr. Zuzana Turková přehledem managementu uveitid v dětském věku.
Páteční program byl i nadále velmi pestrý, nabídl bloky zabývající se velmi aktuálním tématem řešení afakie při nepřítomnosti čočkového pouzdra různými přístupy fixace umělé nitrooční čočky, dále velmi úspěšné sympozium prezentující vlastní nesprávné či zdlouhavé diagnostické postupy ve složitých klinických případech či sympozium ČSRKCH na téma Nespokojený pacient, zabývající se komunikací a řešením potíží pacientů nespokojených po operaci katarakty. Další bloky byly věnovány operacím sítnice či problematice glaukomových implantátů.
Součástí druhého dne bylo také promítání hodinového 3D filmu, složeného z krátkých videoprezentací různorodého spektra očních operací. Jednotlivá videa dodali oční chirurgové z osmi tuzemských univerzitních klinik. Promítání probíhalo ve speciálním sále vybaveném 3D technologií, s atmosférou 3D kina.
Neopomenutelnou součástí pátečního programu bylo i sympozium sester. Více než 350 účastnic si vyslechlo nejen zajímavá sdělení týkající se role sester v terapii různých očních onemocnění, ale byl připraven i dvouhodinový interaktivní výukový seminář edukující v reakcích na krizové situace při agresi ze strany pacientů. Proběhla také zajímavá diskuse na téma systému vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků pro oftalmologii.
Třetí den sjezdu
Třetí, poslední den sjezdu byl zahájen vyzvaným diskusním blokem na téma perioperační péče u pacientů podstupujících operaci glaukomu. Současně probíhal kombinovaný blok s tématikou onemocnění očních adnex, orbity a onkologických očních onemocnění.
Dlouhodobé zkušenosti s měkkou akrylátovou orbitální protézou představil doc. MUDr. Jan Novák, CSc., z Očního oddělení Pardubické nemocnice. „Měkká akrylátová orbitální protéza představuje funkční a komfortní alternativu ke klasickým tvrdým implantátům. Modifikace materiálu s prolenovou výztuží řeší dřívější slabiny a umožňuje bezpečnější manipulaci během implantace. Výsledky podporují další rozvoj tohoto typu implantátu jako efektivní prevence svalových a měkkotkáňových komplikací spojených s tvrdými protézami,“ řekl závěrem.
Dopolední program byl doplněn blokem na téma refrakční chirurgie, kde byla diskutována zejména témata možnosti řešení presbyopie, a dále blokem na téma nitroočních čoček. Tato část byla uvedena přehledovou přednáškou MUDr. Andrey Janekové, která představila novou funkční klasifikaci umělých nitroočních čoček. Dále byly prezentovány výsledky implantací nových typů nitroočních čoček jako Tecnis Odyssey, Tecnis PureSee, pentafokální čočky či nový typ nitrooční čočky se spirální optikou RayOne Galaxy.
Páteční program uzavíraly bloky na téma Varia a také velmi zajímavý blok týkající se glaukomu.
Diskutováno bylo například použití citikolinu v oftalmologii, kde nové poznatky a trendy představil MUDr. Petr Výborný, CSc., z Oční kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. „Citikolin je biogenní látka, významná jako prekurzor tvorby fosfatidylcholinu, jednoho z nejdůležitějších membránových fosfolipidů, a také jako zdroj cholinu pro tvorbu acetylcholinu. Dostatečné množství této látky je potřebné pro udržení správné skladby buněčných membrán a tvorbu neurotransmiterů v centrálním nervovém systému. Citikolin v řadě klinických studií vykazuje příznivé působení u systémových a oftalmologických neurodegenerativních chorob. Slibný potenciál naznačují možnosti použití při léčbě diabetické retinopatie, glaukomu, některých forem ischemické neuropatie optiku a dalších,“ zaznělo v příspěvku.
Mimo programu v hlavních sálech probíhal po celou sobotu také zcela nový program určený především pro začínající oftalmology. Čtyři vybraná témata byla uceleně a od základu prezentována v hodinových blocích. I tato část programu měla velmi početné auditorium do posledních sobotních minut.
V průběhu celého kongresu se konala celá řada kurzů, program byl doplněn satelitními a firemními sympozii i bohatou výstavou.
Na sjezdu byla představena také další programová novinka, tedy expozice více než 40 přihlášených fotografií s oftalmologickou tematikou a zároveň výtvarnou hodnotou. Účastníci kongresu mohli po celou dobu konání hlasovat o nejzdařilejší fotografii. Expozice byla také doplněna nesoutěžními fotografiemi mezinárodně uznávaného fotografa oftalmologických onemocnění pana Ivana Kolína.
Závěr
Letošního výročního sjezdu se zúčastnil rekordní počet účastníků, v celkovém počtu 1613, z toho 1265 lékařů. V rámci programu zaznělo přes 150 přednášek, bylo uskutečněno 34 kurzů. Kongres byl koncipován v duchu šetrnosti vůči životnímu prostředí s minimalizací tištěných materiálů, sborníku abstrakt či certifikátů o účasti, všechny tyto materiály byly poskytnuty v elektronické formě.
Úspěšnost a výjimečnost letošního kongresu uznala celá řada předních osobností tuzemské oftalmologie. Výmluvný je i komentář na významné oftalmologické elektronické platformě Ophthalmology News: „Ohlasy na tuto akci byly skvělé, účastníci se shodli na tom, že sjezd nabídl patrně nejlepší program v historii svého konání.“
Petra Hátlová
Foto: BOS. org s. r. o.
