„Vše se vyvíjí správným směrem. Těšíme se na testování,“ řekl v úvodním vystoupení předseda ČLS JEP prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA.
Ředitelka IKEM Ing. Helena Rögnerová v roli hostitelky označila konferenci za velmi významnou událost a ve vývoji digitalizace zdravotnictví ocenila posun vpřed. „Extrémně nás zajímá standardizace. Spoustu času totiž trávíme přepisováním dat, což je zdrojem chyb,“
uvedla.
Jak na tom jsme teď?
Aktuální stav a vývoj centrálních projektů digitalizace zdravotnictví shrnul v prvním bloku ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Bc. Petr Foltýn.
Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Bc. Petr Foltýn
„Za klíčové považuji, že se v roce 2024 povedlo připravit veškerá výběrová řízení, zrealizovat je a zajistit všechny partnery, to znamená společnosti, které budou realizovat projekt. Letos se posuneme do realizační fáze a budeme prezentovat výsledky pilotních projektů. Některé z nich začaly už loni,“ shrnul.
Příkladem je implementace standardizované propouštěcí zprávy do nemocničních informačních systémů. Do první fáze testování se již zapojily Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice Ostrava. Počítá se s postupným zapojováním dalších zdravotnických zařízení.
Za nejbližší projekt v letošním roce označil Petr Foltýn vytvoření kmenového registru pacientů. Ten má sloužit jako „jediné centrum pravdy“ pacientských dat. V praxi to znamená, že všechna zdravotnická zařízení budou mít stejná léčebná data o každém pacientovi, který bude v systému označen bezvýznamovým identifikátorem (RID). Pilotní verze je naplánována na letošní březen. Další projekty navážou v průběhu roku.
Nezbytná úprava legislativy
Součástí elektronizace zdravotnictví budou i komponenty, které současná legislativa nezná, proto je nezbytné ji upravit. Návrh novely zákona o elektronizaci zdravotnictví schválila vláda loni v říjnu a v současné době probíhá schvalování v poslanecké sněmovně (sněmovní tisk 833). Prvním čtením novela prošla v prosinci a další projednávání je možné od druhé poloviny února.
Součástí nové legislativy je zavedení sdíleného zdravotního záznamu, který obsahuje dvě komponenty: emergentní zdravotní záznam a výsledky preventivních a screeningových vyšetření. Kmenový registr
pacientů má nově obsahovat také údaje z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a o tom, zda je pacient držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem.
Zcela novou komponentou je aplikace EZKarta. Dále je to eŽádanka na vyžádané zdravotní služby, kterou budou v elektronické podobě vystavovat a vkládat do dočasného úložiště lékaři. Odtud si ji budou moci stáhnout pacienti nebo bude po dohodě s nimi odeslána konkrétnímu poskytovateli zdravotních služeb.
Ostrý start centrálních služeb elektronického zdravotnictví je po legislativním schválení naplánován od 1. ledna 2026. Počítá se přitom se zapojením nejen nemocnic, ale i ostatních poskytovatelů zdravotních služeb – praktických lékařů, ambulantních specialistů, stomatologů. „Nevidím teď nic, co by tomu mělo nebo mohlo zabránit,“ uzavřel optimisticky Petr Foltýn.
Na co lze získat prostředky v rámci výzev
Na prezentaci ředitele NCEZ navázal jeho kolega Jan Gábriš. Účastníky konference seznámil s aktuálním stavem projektů Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a Národního plánu obnovy (NPO).
V případě toho druhého byla informace stručná: příjem žádostí v rámci výzvy číslo 22, která se týkala vybraných pražských zdravotnických zařízení a byla určena především na pořízení a propojení informačních systémů, byl ukončen v polovině listopadu.
Opačná situace je ovšem u IROP, kde jsou stále aktuální výzvy číslo 78 (pro méně rozvinuté regiony), 79 (pro přechodové regiony) a 80 (pro celorepublikové projekty). „Peníze z projektů výzev jsou určeny zejména na pořízení nových informačních systémů. Je možné za ně nakoupit i hardware, který umožní interoperabilitu,“ uvedl Jan Gábriš.
Všechny tři výzvy byly prodlouženy o rok, zájemci tak mohou předkládat projekty až do 28. listopadu 2025.
Překlady termínů musí být přesné
Dalším vystupujícím byl Ing. Hynek Kružík z NCEZ, který hovořil o výstupech z projektů pro zajištění interoperability ve zdravotnictví. Významným projektem je překlad terminologií SNOMED CT (Systematized Nomenclature of Medicine Clinical Terms) a LOINC (Logical Observation Identifiers Names and Codes), jehož cílem je zajistit mezinárodní klinickou terminologii pro české zdravotnictví, a tak umožnit sémanticky správné národní i mezinárodní sdílení zdravotnické dokumentace.
„Kvalita terminologického překladu je velmi důležitá. I jeden špatně přeložený termín by mohl vést k odmítnutí celého systému ze strany některých uživatelů,“ upozornil Hynek Kružík. Rozsah překladu je přitom obrovský, jde o 350 tisíc konceptů terminologie SNOMED CT a 62 tisíc konceptů kódového systému LOINC. Vše by mělo být hotovo do konce letošního roku.
Současně se připravuje terminologický server, standardy interoperability a další nezbytné nástroje pro to, aby mohl být nový systém zaveden do praxe.
Implementace datových standardů
O elektronizaci agend hovořil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. „V roce 2025 bude nejdůležitější implementace obsahových datových standardů a dobudování infrastruktury eHealth,“ řekl.
Zdůraznil praktický význam strukturovaného textu, například propouštěcí zprávy. „Strukturovaná zpráva, která maximálně čerpá už existující data, je mnohem rychlejší na vytvoření, což uspoří čas lékařů a sester. Centralizovaná data ve strukturované podobě zpětně umožní hodnotit i efektivitu systému,“ vysvětlil s tím, že tak lze monitorovat průchod pacienta systémem tak, aby se co nejrychleji dostal ke správné péči. Lze tak zabránit i nadbytečným vyšetřením.
„Aktuálně systému elektronické zdravotnické dokumentace nejvíce chybí rezortní elektronický podpis a časové razítko,“ zdůraznil vedoucí pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví ČLS JEP MUDr. Milan Cabrnoch, MBA, s tím, že zdravotníci především potřebují, aby „ty věci fungovaly a byly užitečné“.
Konference Projekty digitalizace a interoperability rezortu zdravotnictví
EZkarta se rozšíří o nové funkce
Téma, jemuž se na konferenci dostalo významné pozornosti, bylo postupné rozšiřování funkcí EZkarty pro občany, což by se mělo dít nejen letos, ale i v následujících letech. V aplikaci by tak měl přibýt rozcestník ministerstva zdravotnictví, informace o zdravotní pojišťovně pacienta nebo o registrujícím poskytovateli zdravotních služeb včetně kontaktů.
Pacienti najdou v průběhu letošního roku ve svém mobilu s EZkartou také záznamy, které se o nich vedou ve zdravotnických registrech, například o absolvovaných hospitalizacích, porodech, provedených odběrech krve u dárců krve a další. Data bude možné stáhnout i do formátu pdf. NCEZ chystá rovněž mapu zdravotnických zařízení s fulltextovým vyhledáváním, „aby se pacienti neztratili“.
V dalších letech by měla EZkarta začít sloužit i jako rezervační (očkování, screening, prohlídka u lékaře…) a komunikační (zasílání zpráv od lékařů…) nástroj. Pacienti budou moci také udělovat různé souhlasy.
Evropský kontext eHealth
O legislativních přípravách na nařízení EHDS (European Health Data Space) hovořila Mgr. Klára Jiráková za Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví (NCPeH). Jedná se o evropské nařízení zavádějící nová zásadní práva a povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb.
Týká se zlepšení přístupu pacientů ke svým zdravotním údajům, předávání zdravotnické dokumentace za účelem návaznosti péče, využití dat pro účely výzkumu a veřejného zájmu a vytvoření jednotného trhu pro systémy elektronických zdravotních záznamů.
„Sto procent občanů Evropské unie bude mít do roku 2030 přístup k údajům o svém zdravotním stavu,“ shrnula cíl digitální transformace zdravotnictví Klára Jiráková.
Pro nemocnice z toho vyplývá především povinnost připojení k NCPeH, podpora EU standardů ve vybraných typech elektronických záznamů, například u propouštěcí zprávy či laboratorní zprávy, a to ve strukturované podobě včetně užití číselníků pro kódování dat (například SNOMED CT) a podpory originálních klinických dokumentů (OrCD).
Ladislav Dušek se domnívá, že aktuálně jsme jako Česká republika s digitalizací zdravotnictví v rámci EU pozadu, ale pokud se letos podaří splnit všechny cíle, máme šanci ostatní státy velmi rychle dohnat.
Text a foto: Eva Presová
Ilustrační foto: 123rf.com
