Udržitelnost není tématem zcela novým. Řada firem se aktivitám v oblasti životního prostředí, společenské odpovědnosti a řádného řízení věnovala již dříve. Novum nepředstavuje ani reporting v této oblasti. Důvodem pro živé diskuse v posledních letech jsou zpřísňující se legislativní požadavky, které postupně dopadají na stále větší počet subjektů.
Co znamená udržitelnost?
Ve zkratce lze říci, že udržitelnost znamená odpovědný přístup k těmto oblastem a souvisejícím tématům:
- Životní prostředí: snižování emisí skleníkových plynů, nakládání s odpady, ochrana vodních zdrojů nebo biodiverzita.
- Sociální otázky: zajištění spravedlivých podmínek pro zaměstnance, dopady činnosti firem na koncové zákazníky a lokální komunity, ochrana dat.
- Řízení firmy: transparentnost, odpovědnost vedení firem, boj proti korupci a úplatkářství.
Jaké mají firmy povinnosti?
Základním předpisem, který oblast udržitelnosti reguluje, je tzv. CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která zavádí povinnost jednotného reportingu v oblasti udržitelnosti. Podle CSRD musí firmy spolu se svými účetními výkazy zveřejňovat i zprávy o udržitelnosti popisující dopady jejich činnosti na společnost a životní prostředí. Uvedená směrnice byla transponována do českého zákona o účetnictví.
Povinnosti CSRD se pro jednotlivé kategorie firem uplatňují postupně. V roce 2025 budou zprávy o udržitelnosti (za účetní období roku 2024) publikovat největší tuzemské firmy, jako jsou banky a velké společnosti obchodované na burze. Od roku 2025 budou reportingu podléhat všechny velké firmy a od roku 2026 pak i malé a střední firmy, pokud jsou obchodovány na burze. Takovými subjekty samozřejmě budou i některá zdravotnická zařízení a farmaceutické firmy.
Příprava zpráv je poměrně náročná na organizaci. Data totiž musí být v některých případech zjišťována i v rámci dodavatelských řetězců. Publikace zprávy o udržitelnosti je pouze výsledkem několika předchozích kroků. V každém případě je tedy dobré, aby si firmy ověřily, zda se na ně regulace vztahuje či nikoli, a na nové povinnosti se včas připravily. Pokud bychom si měli proces stručně popsat, pak začíná analýzou dopadů, příležitostí a rizik v oblasti udržitelnosti, včetně identifikace klíčových oblastí, které jsou významné pro danou firmu. Následně se stanovují sledované ukazatele, cíle a opatření k jejich dosažení. Typicky si firma může stanovit maximální emise skleníkových plynů či maximální objem vytvářeného odpadu. Firmy rovněž mohou pořádat různé workshopy se zaměstnanci, scházet se s rozličnými sdruženími nebo zřizovat ESG týmy, které budou přinášet nové podněty.
Důležité je upozornit, že samotná CSRD přímo nenutí firmy k tomu, aby zaváděly nová opatření nad rámec existující legislativy. Nicméně, vzhledem k tomu, že se zprávy uveřejňují, firmy jsou k těmto opatřením motivovány nepřímo, s ohledem na možné reputační riziko u zákazníků, vztahy s úvěrovými institucemi a obchodními partnery. Úvěrové instituce například mohou být ochotny nabídnout firmám, které se aktivně zapojují v oblasti ESG, lepší financování. Stejně tak odběratelé mohou s ohledem na vlastní závazky v oblasti ESG preferovat dodavatele, kteří nabídnou „zelenější produkt“.
Následuje nastavení vhodných procesů pro sběr dat včetně zapojení dodavatelských řetězců a zaškolení pracovníků.
Další regulace
Pro farmaceutické firmy a výrobce zdravotnických pomůcek může být relevantní i specifická regulace v oblasti ESG. Jedná se zejména o nařízení EU proti odlesňování (EUDR), které nabylo účinnosti ke konci roku 2024. Toto nařízení ukládá výrobcům nebo dovozcům určitých komodit a tzv. odvozených produktů povinnost zajistit, že tyto produkty nepřispívají k odlesňování.
Výrobci a producenti musí zavést postupy náležité péče, které jim umožní přesně vysledovat původ dané komodity – určit konkrétní pozemek, ze kterého pochází, a ověřit, že produkce nepřispěla k odlesňování a probíhala v souladu s předpisy země původu. Komoditami, na které se nařízení vztahuje, jsou i palmový olej a kaučuk, které mají využití i pro výrobu léčiv a zdravotnických pomůcek. Palmový olej se ve zdravotnictví používá jako základ pro masti, krémy, kapsle a výrobu glycerinu. Kaučuk slouží k výrobě lékařských pomůcek, jako jsou rukavice, katétry apod. Výrobci a dovozci těchto produktů by tedy měli ověřit, že požadavky nařízení splňují.
Farmaceutických společností se rovněž může dotknout plánovaná revize směrnice o čištění městských odpadních vod, jejímž prostřednictvím Evropská komise usiluje o to, aby se farmaceutické společnosti a další výrobci produktů, které způsobují kumulaci mikropolutantů v odpadních vodách, podíleli na úhradě nákladů spojených s jejich čištěním.
Závěr
Ani zdravotnická zařízení, výrobci léčiv a zdravotnických pomůcek by neměli oblast ESG podceňovat. Měli by si ověřit, zda se na ně nevztahují některé povinnosti vyplývající z aktuálních či budoucích regulací. Nelze také vyloučit, že se firmy setkají i s požadavky obchodních partnerů nebo financujících institucí, které je budou nutit k implementaci opatření v oblasti ESG. Zohlednění ESG tak může firmám pomoci nejen z pohledu legislativního souladu, ale i k posílení jejich konkurenceschopnosti.
Mgr. Andrea Pišvejcová
Advokátní kancelář Glatzová & Co., s.r.o.
