U otrav je primárním cílem vždy maximální snaha o zabránění vstřebání dané lát ky do krevního oběhu. Při požití více než 130 tablet byly, i přes tuto snahu, změřené hladiny léku v krvi pacienta velmi vysoké, což mělo za následek hluboké bezvědomí a srdeční selhání se zachováním pouhých 10 % funkce levé srdeční komory. Jediným způsobem, jak pacienta v tuto chvíli zachránit, bylo okamžité zavedení mimotělního oběhu (ECMO), který nahradil funkci srdce, a zajistil tak dostatečné prokrvení, a tím i dostatečnou dodávku kyslíku pro celé tělo.
Rozsáhlý edém mozku
Nejcitlivější orgán na nedostatek kyslíku je mozek – i přes velmi rychlé zajištění prokrvení pomocí mimotělního oběhu však došlo k rozvoji jeho otoku, což dále zvýraznilo závažnost celkového stavu. Bylo proto nutné nejenom zajistit prokrvení, ale i minimalizovat energetické nároky mozku pomocí umělého spánku a podávat léky, které mají za úkol rozsah edému mozku snížit.
Ke snížení toxického účinku venlafaxinu byla podávána terapie tukovými emulzemi. A ze žaludku se endoskopicky odstraňovaly bezoáry tablet.
I přes značně nepříznivý stav pacienta s velmi nejistou prognózou jsme se vzhledem k jeho věku (26 let) nevzdávali a věřili jsme, že při maximální možné resuscitační terapii dojde postupně ke zlepšení jeho stavu. Dostupné kazuistiky, kde nikde na světě nebyl popsán případ, že by pacient s takto vysokou hladinou venlafaxinu v krvi přežil, nám moc nadějí nedávaly.
Odpojení od ECMO po jedenácti dnech
S odstupem týdne od příjmu pacienta hladina poklesla, pořád však byla v toxickém rozmezí. Jak se ale tělo léku dále zbavovalo, začala se činnost srdce zlepšovat, to nám umožnilo postupně snižovat závislost pacienta na mimotělním oběhu a po celkem 11 dnech ho od něj úplně odpojit. I při obnově funkce srdce ale nebylo jasné, jestli se pacient probere k vědomí. Postupně jsme proto snižovali dávku léků, které ho držely v umělém spánku. Po 17 dnech od příjmu pacient procitl k vědomí. Po odpojení od dýchacího přístroje jsme ho, po 21 dnech hospitalizace na resuscitačním oddělení, mohli přeložit k doléčení na Kardiologickou kliniku Fakultní nemocnice v Motole a následně do Psychiatrické nemocnice Bohnice k zajištění další psychiatrické péče, kde mu doufejme pomohou od jeho trápení na duši. Přejeme mladému muži mnoho životního štěstí.
Text a foto: kolektiv lékařů a sester lůžkové části KARIM FN v Motole,
MUDr. Michal Garaj, MUDr. Jan Beroušek
