Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace a nejčastěji ji lékaři objeví jako komplikaci jiného onemocnění srdce a plic. Má ovšem také celou řadu jiných příčin. Za jejím vznikem mohou stát autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. Při chorobě se pacientům často nedostatečně okysličuje krev, což se mimo jiné projevuje modrým zbarvením rtů. „Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může vést k jejímu postupnému selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., kardiolog z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Častým, ale již pozdním příznakem jsou podle něj otoky kotníků a nohou.
Protože je onemocnění relativně vzácné, lékaři tuto možnost podle prof. Jansy zvažují až mezi posledními. „Léčba choroby v pokročilém stadiu je mnohem složitější, proto je důležité se k diagnóze dopracovat co nejdříve. Bohužel se stává, že pacienti se nejdříve léčí například na astma,“ vysvětluje prof. Jansa. Pokud však dušnost nelze odůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. I proto byly nedávno aktualizovány doporučené postupy pro léčbu těžkého astmatu a pro praktické lékaře doporučené postupy pro chronickou tromboembolickou plicní nemoc.
Moderní léčba plicní hypertenze: Snižování úmrtnosti a zlepšení kvality života
V posledních letech díky fungujícímu systému referujících pracovišť pozorují lékaři nejen rostoucí počty diagnostikovaných pacientů s plicní hypertenzí u dospělých, ale objevují se i pacienti v adolescentním či dětském věku. „V posledním roce jsme ve spolupráci s dětskými kardiology zahájili léčbu u několika dětí. Současná terapie skýtá velkou šanci na významné zlepšení obtíží a prognózy malých a velkých pacientů,“ říká prof. Jansa. „V posledních několika letech odstartovala řada slibných studií s moderními léčivými přípravky, které pomáhají snižovat tlak v plicích. Pokroky děláme také v oblasti léčby plicní hypertenze po plicní embolii, kde se kromě chirurgické léčby nově významně uplatňuje katetrizační miniinvazivní léčba a farmakoterapie. Díky tomu jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc, ale hlavně pacientům prodloužit kvalitní život,“ dodává prof. Jansa.
Se vzácnými formami plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich 150–200 přibude. Podle odhadu lékařů další stovky lidí o své nemoci vůbec neví. V Česku jsou tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze: II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika – kardiologická, Fakultní nemocnice Olomouc.
(red)
Foto:123rf.com
