Pane profesore, stojíte v čele Národního telemedicínského centra, které vzniklo jako společné pracoviště Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jak u vás v danou chvíli probíhá telemedicína?
Byli jsme ustanoveni jako kompetenční centrum Ministerstva zdravotnictví a v rámci přímo řízených organizací jsme pověřeni řešením projektu z Národního plánu obnovy, který se zabývá různými aspekty telemedicíny. Já jsem zodpovědný pouze za klinické projekty, to znamená za telemedicínské projekty v běžné klinické praxi. Máme vytipovaných deset intervencí pro často se vyskytující diagnózy. Čtyři jsou realizovány s praktickými lékaři, další s lékaři z oblasti kardiologie, diabetologie, očního lékařství a dermatologie. V podstatě máme podchyceny nejběžnější medicínské obory, u nichž je definovaná intervence, a společně realizujeme klinické doporučené postupy, které zdůvodňují potřebnost dané intervence.
Připravujeme úhrady pro konkrétní intervence. Abych byl konkrétní, tak 1. ledna 2026 budeme spouštět projekt pro pacienty s pokročilým srdečním selháváním. Jde o jeden z pilotních programů, který by měl ukázat, že takto poskytovaná péče může dobře fungovat, že zlepšuje dostupnost péče, její kvalitu i efektivitu.
Telemedicína udělala velký skok v době pandemie, jak je vnímána lékaři z nemocnic?
Myslím si, že střední a mladší generací je vnímána jednoznačně pozitivně. Tito lékaři se chtějí do telemedicíny aktivně zapojovat. V rámci poskytování těchto služeb je ale třeba vytvářet kultivované prostředí, které bude dobře uchopitelné a bude relativně jednoduché. Je třeba, aby telemedicínu šlo snadno zapojit do nemocničních nebo ambulantních systémů, aby ji lékaři mohli využívat bez potíží spojených s technickou náročností. Pak je možné ji začlenit do plnohodnotné péče.
Jak telemedicínu vnímají naopak pacienti?
Pacienti o telemedicínu mají zájem bez ohledu na věk, za což jsme vděčni. Dnes k nám běžně chodí i osmdesátníci s tím, že chtějí mít v mobilu nějakou aplikaci. U pacientů je zájem spojen spíš s jejich vzděláním, informovaností a s tím, jak je náš systém poskytování telemedicíny kultivovaný a přívětivý s ohledem na pacienta. I proto se snažíme ji dělat pro běžnou klinickou praxi, aby používané systémy byly snadno dostupné a uchopitelné každým pacientem.
Ukazuje se v praxi, že telemedicína opravdu zvyšuje dostupnost lékařské péče?
Když člověk žije v Praze, v Brně či Ostravě, tak dostupnost lékařské péče nemusí nijak řešit, v těchto místech je dostupná dobře. Ale pro mne je velmi důležité, aby byla dostupná plošně, nikoli jen centralizovaně. A z vlastní zkušenosti vím, že některé specializované obory jsou třeba v oblasti Rumburku, Sušice a dalších mikroregionů velmi obtížně dostupné. A právě pro pacienty z těchto a dalších podobně vzdálených míst jsou efekt a dostupnost telemedicíny významné.
Poskytování zdravotní péče je spojeno s financemi. Jak to je s financováním telemedicíny?
Oficiální financování telemedicíny, s výjimkou několika málo výkonů, v současné době neexistuje. Projekty, které běží, jsou financovány buď z projektových peněz, nebo z financí soukromých společností. Snažíme se, aby zmiňované intervence byly skutečně uhrazené, aby práce lékařského týmu a technologie byly zaplaceny tak, aby odpovídaly prvotnímu vstupu, který potřebujete pro zahájení, a především pro kontinuitu programu.
Petra Hátlová
Foto: Radek Koňařík
