Plíce jsou orgán, který je významně postižen při tzv. long covidu. Jak se projevuje a při jaké intenzitě a délce obtíží jej lze diagnostikovat?
Takzvaný postcovidový syndrom se nejčastěji projevuje trvající dušností a přítomen může být i kašel. Pacient si také může stěžovat na únavu, nevýkonnost a další méně specifické potíže. Aby pacient splnil kritéria postcovidového syndromu, musejí tyto potíže přetrvávat minimálně tři měsíce po prodělaném onemocnění covid-19. Co se týká intenzity, potíže mohou sahat od mírných až po závažné, které významně ovlivňují kvalitu života pacienta.
Kdy by měl pacient, který prodělal covid-19, při přetrvávajících potížích navštívit pneumologa?
Pacient by měl navštívit pneumologa vždy, když potíže trvají déle než tři měsíce a také pokud byl u pacienta přítomen středně těžký nebo těžký průěběh covidu, což znamená, že pacient musel být hospitalizován a byl mu podáván kyslík nebo musela být zahájena umělá plicní ventilace.
Jak častý je výskyt postcovidového syndromu u pacientů?
Přesný výskyt postcovidového syndromu není znám. Lehčké potíže se mohou objevovat u poměrně významné části populace. Nicměně významné postcovidové plicní postižení je naštěstí poměrně málo časté. Postcovidové potíže souvisí s tíží onemocnění. Už z toho vyplývá, že prevalence bude častější u ranějších forem viru, jako byla původní varianta či varianty beta nebo delta.
Jaké jsou možnosti řešení postcovidového syndromu? Lze se obtíží úplně zbavit?
Zde není jednoduchá odpověď. Záleží na tíži postižení a na příznacích, které jsou u pacienta přítomny. Dechová rehabilitace samozřejmě může pomoci a je možné využít nejenom rehabilitace institucionální, ale také rehabilitace domácí. Pro tyto pacienty doporučujeme brožuru, která vznikla ve spolupráci České aliance proti chronickým respiračním onemocněním a Fakultní nemocnice Olomouc.
Může se postcovidový syndrom vyvinout v chronickou plicní nemoc?
Ano, po prodělaném covidu se mohou vyskytnout trvalé následky a postcovidové plicní postižení. Může dojít k fibrotizaci plic, jejíž rozsah může být od mírné až po klinicky závažnou. Na druhou stranu je nutné říci, že k tomu dochází u zlomku pacientů.
Jaké jsou zkušenosti s léčbou laserem?
Zde se dostáváme na poměrně tenký led. Existují centra a práce, které prokazují pozitivní efekt této terapie na změny plicního parenchymu, rychlost regenerace a podobně. Na druhou stranu existují i práce, které toto nepotvrzují. Určitě se jedná o zajímavou a potenciálně perspektivní metodu, ale bude třeba ještě pracovat a získat více zkušeností a dat.
Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku CHOPN?
Zcela jasně nejvýznamnějším rizikovým faktorem je kouření tabáku. Svoji roli hraje rovněž genetika a také například deficit alfa1-antitrypsinu. Při jeho nedostatku dochází k rozvoji emfyzému plic, a to už i v raném věku. Naštěstí máme nyní k dispozici substituci, díky které dokážeme progresi emfyzematických změn významně redukovat.
Jaká je prevence tohoto onemocnění?
Nejdůležitější je nekouřit, a to ani různé systémy založené na zahřívaném tabáku, inhalaci liquidů a podobně. Nejenže nemáme důkazy o neškodlivosti těchto systémů, ale hlavně si fixujeme závislost na nikotinu, která je velmi silnou závislostí a někteří autoři ji dokonce srovnávají se závislostí na heroinu.
Jaké je povědomí o nemoci mezi odbornou veřejností? Je dostatečné, nebo by byla dobrá větší osvěta?
Celkově mezi odbornou veřejností je povědomí o CHOPN dobré, je to samozřejmě jedna z otázek u státnic na lékařských fakultách, ale na druhou stranu povědomí o aktuálních možnostech terapie, jednotlivých screeningových programech a o moderních způsobech terapie je poměrně malé. Zde máme určitě velký prostor pro zlepšení.
Je prokázaná jistá pravděpodobnost, že se CHOPN rozvine v plicní karcinom?
Jak u CHOPN, tak i u zhoubných nádorů plic je nejvýznamnějším rizikovým faktorem kouření tabáku. Proto u řady pacientů budou obě tato onemocnění přítomna současně. Hodně pacientů s CHOPN například identifikujeme v rámci programu časného záchytu karcinomu plic. Současné vyšetření pacienta na přítomnost obou těchto onemocnění je tak pro pacienta poměrně významný benefit.
V Česku existuje pilotní program časného záchytu CHOPN, jaké přináší průběžné výsledky?
Tento program stále probíhá. Jeho limitací se stejně jako u ostatních podobných programů stal covid-19 a s ním související restrikce a obavy pacientů nechat se vyšetřit. Zatím máme k dispozici předběžné výsledky, které byly prezentovány na tiskové konferenci ke Dni pro zdravé plíce. Z dat vyplývá, že asi třetina pacientů, kteří byli podle vstupních kritérií indikováni k tomuto vyšetření, skutečně CHOPN trpí. Všichni tito pacienti budou následně adekvátně zaléčeni, což může znamenat zvýšení kvality života a zpomalení rychlosti progrese onemocnění.
Současně v ČR první rok běží program časného záchytu rakoviny plic. Komu je určen? Jak mají postupovat lidé, kteří mají o tento program zájem?
Tento program je určen pro dlouholeté kuřáky ve věku 55–74 let a slouží ke včasné diagnostice plicních nádorů. Díky tomuto programu budeme schopni včas identifikovat pacienty s rakovinou plic, a to ve stadiu, které je stále operačně řešitelné. Zde je řádově vyšší šance na úplné vyléčení ve srovnání s pokročilými stadii onemocnění. Sice nyní máme k dispozici moderní způsoby systémové terapie, jako je biologická léčba nebo imunoterapie, ale i tak je dlouhodobé přežití pacientů ve vyšších stadiích onemocnění nižší, než bychom si přáli.
Jaká je cesta zájemce o zapojení do programu?
Klasická cesta pacienta vede od praktického lékaře k pneumologovi, který po jednotlivých vyšetřeních odesílá pacienta na nízkodávkové CT hrudníku. Odtud se pacient vrací s výsledkem k pneumologovi. Pokud je nález negativní, potom se CT opakuje za rok, pokud je pozitivní nebo neurčitý, potom pneumolog dále pacienta vyšetřuje.
Co ukazují výsledky za první rok?
Celý program se rozbíhá a existují poměrně významné interregionální rozdíly, proto je nyní obtížné interpretovat výsledky pro celou Českou republiku. Celkově bylo zatím vyšetřeno přes 900 osob a dosavadní prezentovaná čísla odhalila pozitivní nález u asi 5 % pacientů, což je poměrně vysoké číslo.
Co si pneumologové slibují od tohoto preventivního programu?
Naším cílem je včas identifikovat pacienty, kteří mají rakovinu plic v operabilním stadiu, a tyto pacienty také následně kvalitně diagnostikovat a k terapii je referovat do jednoho z etablovaných pneumoonkochirurgických center. Zde bych rád zdůraznil právě roli centralizace těchto pacientů, kdy v kvalitním centru má pacient přístup k lepším výsledkům a nižšímu riziku komplikací, než pokud jsou tyto výkony prováděny mimo centra. Někteří pacienti mohou odmítat vyšetření a výkon ve vzdálenějším zařízení, ale pokud s pacientem celou situaci probereme a vysvětlíme mu, jaké výhody mu výkon ve velkém centru poskytne, potom většina souhlasí a transport si zajistí.
Jaké jsou současné možnosti léčby rakoviny plic? Kam jsme se za poslední roky posunuli a o kolik je možné pacientovi s neoperabilním nádorem prodloužit život a s jakou kvalitou?
Léčba rakoviny plic se za posledních několik málo dekád posunula neuvěřitelným způsobem. Když jsem nastupoval po škole jako lékař do praxe, byla diagnóza karcinomu plic v pokročilém stadiu krajně nepříznivá a pacienti bohužel umírali velmi brzo po stanovení diagnózy. S rozvojem moderní terapie, jako je například imunoterapie, se doba přežití významně zvýšila a z rakoviny plic se často stává chronické onemocnění. Kvalita života je přesně to, co musíme u každého pacienta mít na prvním místě, a naštěstí je tato terapie dobře snášena.
Kouření cigaret je jednoznačně prokázaným a známým rizikovým faktorem řady plicních onemocnění. Jak je to ale s alternativními nikotinovými výrobky – elektronickými cigaretami a v poslední době i s nikotinovými sáčky, o kterých se hodně mluví?
O alternativních zdrojích nikotinu, jako je např. zahřívaný tabák, se v poslední době často hovoří. Výrobci tyto systémy vychvalují a uvádějí nižší škodlivost. Bohužel nemáme pro tato tvrzení dostatek důkazů a jednotlivé odborné společnosti, jako je například Evropská respirační společnost, tyto systémy nedoporučují, a to ani jako tzv. můstek k nekouření. Jak jsem uvedl výše, problém všech těchto systémů je, že fixují závislost na nikotinu.
Jak nikotinové sáčky fungují a chystá se jejich regulace? Přece jen jsou, na rozdíl od cigaret, snadno dostupné dětem a mladé generaci.
Nikotinové sáčky fungují tak, že se vkládají za ret a přes sliznici potom nikotin přechází do krve a dále do oběhu a mozku, kde působí na nikotinové receptory stejně jako při kouření klasických cigaret. Co se týká regulace, je otázkou, jak účinná by byla. Osobně bych šel hlavně cestou osvěty a prevence, kdy je nutné populaci vysvětlovat účinky nikotinu jako takového a závislosti na něm.
Když se bavíme o plicních onemocněních, je nějaký posun v léčbě cystické fibrózy plic? A jak na tom jsme v dostupnosti léčby v porovnání se zahraničím?
Cystická fibróza je jedním z onemocnění, u kterých se terapie za poslední roky výrazně změnila. Máme nyní k dispozici celou řadu preparátů, které výrazně zpomalují progresi onemocnění, zlepšují plicní funkce a kvalitu života pacientů. Dostupnost těchto léků je u nás výborná a naši pacienti dostávají léčbu srovnatelnou s vyspělými zeměmi Evropy.
Jak na tom jsme s výskytem plicních onemocnění v porovnání s okolními evropskými státy?
Výskyt plicních onemocnění je podobný jako u ostatních zemí v našem regionu. Pochopitelně najdeme regionální rozdíly v souvislosti s výskytem jednotlivých rizikových faktorů. Například severní a střední Morava byla centrem zpracování azbestu a výroby střešních krytin (eternitu). V těchto továrnách pracovala řada lidí a to bez ochranných pomůcek. Proto je výskyt rakoviny plic a mezoteliomu pohrudnice významně vyšší u těchto osob/regionů než v běžné populaci.
Co si můžeme pochválit, je naše zdravotnictví. I když máme řadu problémů a je pořád na čem pracovat, je náš systém jedním z nejlepších a nejrobustnějších na světě. Je ale nutné si uvědomit a prodiskutovat, že všechno něco stojí, a pokud chceme udržet současný stav zdravotnictví, bude nás to stát nemalé peníze.
V následujících letech budeme čelit stárnutí populace pacientů, stárnutí populace zdravotníků a celkově zvyšujícím se nákladům na péči. Vždycky mě mrzí názory některých politiků, kteří místo podpory kvalitního zdravotnictví investují do předvolebních dárků pro voliče. Zdraví je základ a měla by to být jedna z priorit všech vlád napříč politickými směry.
Petra Hátlová
foto: archiv Milana Sovy
